|
Používání pečetí k potvrzování písemností bylo prováděno již v raném středověku. Nejprve bylo zaváděno hlavně v královských kancelářích a u církevních institucí. Později pečetí používá také šlechta a města. Rychtáři a konšelé na vesnicích začínají pečetí používat na konci 15. století, hojněji až s větším rozvojem vesnické samosprávy v průběhu 16. a 17. století. Po roce 1850 se místo pečetí začínají uplatňovat razítka. Co je to vlastně pečeť Tímto pojmem nazýváme otisk kovového rytého pečetidla (typáře) ve vosku (včelím nebo pečetním), nebo také v kovu. Pečeť otisknutá v kovu (olovo nebo zlato) se nazývá bula. Barva pečetí zejména u měst byla různá (černá, zelená, červená). Později u všech uživatelů pečetí převládala červená barva pečetního vosku. Tvar pečeti byl většinou kulatý, ale existovala i pečeť štítovitého, vejčitého nebo i čtvercového tvaru. K listinám a dalším písemnostem byly pečeti přivěšeny bud' na proužku pergamenu, nebo na svazku jednobarevných, ale i různobarevných nití. Někdy byly pečeti ukládány do misek z včelího vosku, později do dřevěných nebo kovových pouzder. Později jsou přitiskovány přímo na písemnost, někdy ve formě tak zvané clony. Byl to kousek papíru, často s různě ozdobně vystřihovanými okraji, položený na slabší vrstvičku pečetního vosku. Teprve přes tento papírek se otiskovalo pečetidlo (typář). Na vlastní pečeti rozeznáváme legendu a pečetní znamení. Legenda je většinou ve formě opisu po obvodu pečeti, pečetní znamení bývá zpravidla umístěno v ohraničeném pečetním poli. Jak již bylo uvedeno, razítek se u obcí začalo používat až po roce 1850. U vrchnostenských úřadů a měst byla razítka používána již dříve. Zpočátku byla kovová, od konce 19. století se začala používat gumová razítka. Tvarem a obsahem se shodují s pečetěmi. |
Nejstarší pečeť obce je poprvé doložena v roce 1723. Po obvodu má opis SIGEL-DER-GEMEIN-LIEBEN-THAL (pečeť obce Dolní Dobrouče). V pečetním poli ohraničeném linkou je štít. Na něm heraldicky vpravo vidíme radlici špicí nahoru. Vlevo je krojidlo také špicí nahoru. Po stranách štítu je po jednom květu. Pečeť dokládá, že v Dolní Dobrouči byla na začátku 18. století značně rozvinutá obecní správa. Pečetní znamení pak ukazuje na zemědělský původ, charakter obce a nejrozšířenější zaměstnání obyvatel.
Vedle této pečeti se z téhož roku dochoval otisk pečeti dolnodobroučského rychtáře Johana Mülera. To, že také rychtář používal pečeť, jen potvrzuje domněnku, že obecní správa byla velice rozvinutá. Rychtářská pečeť je oválného tvaru a nemá žádný opis. V pečetním poli je kůň ve skoku na palmové (?) ratolesti, obrácený doprava (heraldicky).
Patrně už v 19. století začala obec používat nové pečetidlo (typář).Pečeť zhotovená tímto pečetidlem je ohraničena provazcem a má po obvodu opis SEKRIT-DIEDINI-DOLNI-DOBRAVCZE. Pečetní pole je ohraničené linkou. Opět obsahuje štít, na kterém vidíme vpravo (heraldicky) radlici špicí nahoru a vlevo krojidlo také špicí nahoru. Tato znamení jsou opět doplněna květinami. Stonek s dvěma růžovými květy je na levé straně štítu. Mezi radlicí a krojidlem jsou tři stébla, na kterých je uprostřed jeden květ a na pravé straně štítu nahoře nad radlicí jsou další dva květy.Tato pečeť byla užívaná krátce ještě po roce 1850.
V roce 1871 byla rozhodnutím císaře Františka Josefa I. Dolní Dobrouč povýšena na městys a bylo jí uděleno tržní právo. To znamená, že bylo možné v obci konat trhy na dobytek a ostatní zboží. Obecní správa však této možnosti nevyužila.
Po roce 1850 již k označování písemností nebylo pečetidlo využíváno. Před rokem 1880 bylo zavedeno razítko, které v razítkovém poli nemělo dříve užívané obecní znamení. Jako obecní znamení byl použit lev z českého zemského znaku. Po obvodu tohoto razítka byl opis PEČET´ OBCE DOLNODOBROUČSKÉ.
Na začátku tohoto století se správa obce opět vrátila ke svému původnímu znamení. Jednak bylo použito v novém obecním razítku a také na obecních písemnostech. Nově zavedené obecní razítko je ohraničené provazcem. Jinak se neliší od pečeti užívané před rokem 1850. Toto obecní znamení na štítu bylo v roce 1908 použito také na nově postavené budově obecního úřadu. Vidíme zde mezi radlicí a krojidlem místo stébel klasy a jabloňové květy. Barvy tohoto vyobrazení obecního znamení byly zřejmě voleny zcela náhodně a neodpovídají heraldickým zásadám.
Razítko se postupem doby zřejmě opotřebovalo, a tak si obecní úřad v roce 1937 pořídil nové. Téměř ve všem se shoduje s předchozím razítkem. Liší se pouze tím, že už není ohraničeno provazcem, ale linkou.
Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava v březnu 1939 se zpočátku používalo razítko zavedené v roce 1937, ale později, po zavedení dvojjazyčného německo-českého úřadování, bylo nutné této situaci přizpůsobit i obecní razítko. Začalo se používat na začátku 40. let tohoto století. Bylo ohraničeno dvěma linkami s německo-českým opisem po obvodu „Gemeindeamt in Liebental + Obecní úřad v Dolní Dobrouči +“. V razítkovém poli ohraničeném linkou je jako znamení použit lev z československého státního znaku. Užíváno bylo až do května 1945. Po osvobození bylo toto nevhodné razítko vyřazeno. Nahradilo je nové prozatímní razítko, které odpovídalo novým poměrům – vzniku nových orgánů státní správy – národním výborům. Bohužel jeho otisk zatím nebyl doložen, a tak není možné uvést jeho přesnější popis.
V roce 1946 – 1948 bylo již užíváno normální úřední razítko. Mělo po obvodu opis + Místní národní výbor v Dolní Dobrouči. V razítkovém poli ohraničeném linkou je lev ze státního znaku. Později v roce 1949 se Národní výbor v Dolní Dobrouči opět vrací ke svému původnímu obecnímu znamení. V tomto roce bylo totiž pořízeno další razítko. Po obvodu mělo opis + Místní národní výbor v Dolní Dobrouči + okres Ústí nad Orlicí. V razítkovém poli je pak stejná podoba obecního znamení, jako byla užívána před rokem 1937. V této době bylo obecní znamení z obecní pečeti užíváno i na úředních obálkách národního výboru.
Rok 1952 učinil konec všem obecním znamením v razítkách měst a obcí. Tehdy totiž bylo nařízeno, že úřední razítka národních výborů mohou obsahovat pouze státní znak. Ač toto nařízení platí dodnes pro mnohé obce, mezi nimi i Dolní Dobrouč, užívají obecní znamení na hlavičkách úředních papírů, obálkách, různých pamětních listech a podobně. Hlásí se tak k dědictví svých předků. zdroj: Jan Křivohlávek, okresní archiv ÚO