Novinky na e-mail

Chcete pravidelně dostávat novinky?
Zaregistrujte svou e-mailovou adresu.

Ochrana proti spamu. Kolik má červen dní?
Toto pole ponechte prázdné:
A zaškrtněte následující políčko:

Policie ČR

Nemocnice Ústí nad Orlicí

Portál veřejné správy

HZS Pardubického kraje.
HZS Pardubického kraje.

Hasiči

Oficiální web České republiky

Oficiální stránky Pardubického kraje

VŠE O VÝCHODNÍCH ČECHÁCH PRO TURISTY

Portál nejen pro turisty

Oficiální stránky Letohradského divadla

Oficiální stránky Linky důvěry Ústí nad Orlicí

webtržiště

Pečeti a razítka v obci

Používání pečetí k potvrzování písemností bylo prováděno již v raném středověku. Nejprve bylo zaváděno hlavně v královských kancelářích a u církevních institucí. Později pečetí používá také šlechta a města. Rychtáři a konšelé na vesnicích začínají pečetí používat na konci 15. století, hojněji až s větším rozvojem vesnické samosprávy v průběhu 16. a 17. století. Po roce 1850 se místo pečetí začínají uplatňovat razítka.

Co je to vlastně pečeť Tímto pojmem nazýváme otisk kovového rytého pečetidla (typáře) ve vosku (včelím nebo pečetním), nebo také v kovu. Pečeť otisknutá v kovu (olovo nebo zlato) se nazývá bula. Barva pečetí zejména u měst byla různá (černá, zelená, červená). Později u všech uživatelů pečetí převládala červená barva pečetního vosku. Tvar pečeti byl většinou kulatý, ale existovala i pečeť štítovitého, vejčitého nebo i čtvercového tvaru. K listinám a dalším písemnostem byly pečeti přivěšeny bud' na proužku pergamenu, nebo na svazku jednobarevných, ale i různobarevných nití. Někdy byly pečeti ukládány do misek z včelího vosku, později do dřevěných nebo kovových pouzder. Později jsou přitiskovány přímo na písemnost, někdy ve formě tak zvané clony. Byl to kousek papíru, často s různě ozdobně vystřihovanými okraji, položený na slabší vrstvičku pečetního vosku. Teprve přes tento papírek se otiskovalo pečetidlo (typář). Na vlastní pečeti rozeznáváme legendu a pečetní znamení. Legenda je většinou ve formě opisu po obvodu pečeti, pečetní znamení bývá zpravidla umístěno v ohraničeném pečetním poli.

Jak již bylo uvedeno, razítek se u obcí začalo používat až po roce 1850. U vrchnostenských úřadů a měst byla razítka používána již dříve. Zpočátku byla kovová, od konce 19. století se začala používat gumová razítka. Tvarem a obsahem se shodují s pečetěmi.



Dolní Dobrouč

Nejstarší pečeť obce je poprvé doložena v roce 1723. Po obvodu má opis SIGEL-DER-GEMEIN-LIEBEN-THAL (pečeť obce Dolní Dobrouče). V pečetním poli ohraničeném linkou je štít. Na něm heraldicky vpravo vidíme radlici špicí nahoru. Vlevo je krojidlo také špicí nahoru. Po stranách štítu je po jednom květu. Pečeť dokládá, že v Dolní Dobrouči byla na začátku 18. století značně rozvinutá obecní správa. Pečetní znamení pak ukazuje na zemědělský původ, charakter obce a nejrozšířenější zaměstnání obyvatel.

Pečeť z let 1723 - 1806Vedle této pečeti se z téhož roku dochoval otisk pečeti dolnodobroučského rychtáře Johana Mülera. To, že také rychtář používal pečeť, jen potvrzuje domněnku, že obecní správa byla velice rozvinutá. Rychtářská pečeť je oválného tvaru a nemá žádný opis. V pečetním poli je kůň ve skoku na palmové (?) ratolesti, obrácený doprava (heraldicky).

Patrně už v 19. století začala obec používat nové pečetidlo (typář).Pečeť zhotovená tímto pečetidlem je ohraničena provazcem a má po obvodu opis SEKRIT-DIEDINI-DOLNI-DOBRAVCZE. Pečetní pole je ohraničené linkou. Opět obsahuje štít, na kterém vidíme vpravo (heraldicky) radlici špicí nahoru a vlevo krojidlo také špicí nahoru. Tato znamení jsou opět doplněna květinami. Stonek s dvěma růžovými květy je na levé straně štítu. Mezi radlicí a krojidlem jsou tři stébla, na kterých je uprostřed jeden květ a na pravé straně štítu nahoře nad radlicí jsou další dva květy.Tato pečeť byla užívaná krátce ještě po roce 1850.

V roce 1871 byla rozhodnutím císaře Františka Josefa I. Dolní Dobrouč povýšena na městys a bylo jí uděleno tržní právo. To znamená, že bylo možné v obci konat trhy na dobytek a ostatní zboží. Obecní správa však této možnosti nevyužila.

Razítko z let 1937 - 1938.Po roce 1850 již k označování písemností nebylo pečetidlo využíváno. Před rokem 1880 bylo zavedeno razítko, které v razítkovém poli nemělo dříve užívané obecní znamení. Jako obecní znamení byl použit lev z českého zemského znaku. Po obvodu tohoto razítka byl opis PEČET´ OBCE DOLNODOBROUČSKÉ.

 

Razítko z let 1949 - 1959.Na začátku tohoto století se správa obce opět vrátila ke svému původnímu znamení. Jednak bylo použito v novém obecním razítku a také na obecních písemnostech. Nově zavedené obecní razítko je ohraničené provazcem. Jinak se neliší od pečeti užívané před rokem 1850. Toto obecní znamení na štítu bylo v roce 1908 použito také na nově postavené budově obecního úřadu. Vidíme zde mezi radlicí a krojidlem místo stébel klasy a jabloňové květy. Barvy tohoto vyobrazení obecního znamení byly zřejmě voleny zcela náhodně a neodpovídají heraldickým zásadám.

Razítko se postupem doby zřejmě opotřebovalo, a tak si obecní úřad v roce 1937 pořídil nové. Téměř ve všem se shoduje s předchozím razítkem. Liší se pouze tím, že už není ohraničeno provazcem, ale linkou.

Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava v březnu 1939 se zpočátku používalo razítko zavedené v roce 1937, ale později, po zavedení dvojjazyčného německo-českého úřadování, bylo nutné této situaci přizpůsobit i obecní razítko. Začalo se používat na začátku 40. let tohoto století. Bylo ohraničeno dvěma linkami s německo-českým opisem po obvodu „Gemeindeamt in Liebental + Obecní úřad v Dolní Dobrouči +“. V razítkovém poli ohraničeném linkou je jako znamení použit lev z československého státního znaku. Užíváno bylo až do května 1945. Po osvobození bylo toto nevhodné razítko vyřazeno. Nahradilo je nové prozatímní razítko, které odpovídalo novým poměrům – vzniku nových orgánů státní správy – národním výborům. Bohužel jeho otisk zatím nebyl doložen, a tak není možné uvést jeho přesnější popis.

V roce 1946 – 1948 bylo již užíváno normální úřední razítko. Mělo po obvodu opis + Místní národní výbor v Dolní Dobrouči. V razítkovém poli ohraničeném linkou je lev ze státního znaku. Později v roce 1949 se Národní výbor v Dolní Dobrouči opět vrací ke svému původnímu obecnímu znamení. V tomto roce bylo totiž pořízeno další razítko. Po obvodu mělo opis + Místní národní výbor v Dolní Dobrouči + okres Ústí nad Orlicí. V razítkovém poli je pak stejná podoba obecního znamení, jako byla užívána před rokem 1937. V této době bylo obecní znamení z obecní pečeti užíváno i na úředních obálkách národního výboru.

Rok 1952 učinil konec všem obecním znamením v razítkách měst a obcí. Tehdy totiž bylo nařízeno, že úřední razítka národních výborů mohou obsahovat pouze státní znak. Ač toto nařízení platí dodnes pro mnohé obce, mezi nimi i Dolní Dobrouč, užívají obecní znamení na hlavičkách úředních papírů, obálkách, různých pamětních listech a podobně. Hlásí se tak k dědictví svých předků.

Horní Dobrouč

Nejstarší podoba pečetí této obce pochází z roku 1804. Starší otisk se prozatím nepodařilo nalézt. Vzhledem k tomu, že obyvatelstvo bylo převážně německé národnosti, odrazila se tato skutečnost i v pečeti a později i v razítkách.

Pečeť z let 1723 - 1806.Nejstarší pečeť je ohraničena provazcem a po obvodu má opis s textem GEMEIN ~ DIDERSBACH (Pečeť obce Horní Dobrouč). Pečetní pole ohraničené linkou má na stranách po jedné palmové (?) ratolesti. V dolní části jsou zkřížené. V horní části pečetního pole je koruna o třech lístcích, uprostřed pole je ozdobný ornament.

Dle heraldické symboliky je palmová ratolest znamením vítězství, jinak také štědrosti a plodnosti. Koruna, podobně jako koruna ve znaku města Lanškrouna, zřejmě připomíná nejstaršího pána obce a celé okolní krajiny, českého krále, to znamená, že se jedná o korunu královskou. Ornament byl použit jen pro vyplnění volného místa v pečetním poli. Tato pečeť byla užívána až do roku 1850, snad i nějaký čas i po tomto datu.

Jakou pečeť nebo razítko užívala obec po roce 1850, zatím není známo. Jeho otisk se dosud nepodařilo objevit.

pecet_h2Od konce minulého století až do počátku tohoto století bylo používáno razítko, které mělo po obvodu opis GEMEINDE DITTERSBACH. Uprostřed neohraničeného razítkového pole je koruna s dvěma oblouky posázenými perlami. Na jejím vrcholku je říšské jablko.

 

pecet_h1Po vydání zákona o užívání českého a německého jazyka v úřadování obcí z roku 1927 bylo nutné tomuto zákonu přizpůsobit i razítka, která musela být dvojjazyčná, pokud v obci žilo alespoň 20 % obyvatel jiné národnosti. V Horní Dobrouči bylo obecní razítko tomuto zákonu přizpůsobeno na začátku 30. let tohoto století. Nové razítko mělo po obvodu opis Obec Horní Dobrouč + Gemeinde Dittersbach +. Uprostřed neohraniče­ného razítkového pole je jako obecní znamení koruna s třemi lístky a dvěma oblouky posázených perlami.

Na koruně je říšské jablko. Toto dvojjazyčné razítko bylo užíváno až do roku 1938.

Po obsazení českého a moravského pohraničí Německem v říjnu 1938 byla postupně ve všech obcích zaváděna mimo jiné i jednotná německá razítka. Ač se otisk tohoto razítka z Horní Dobrouče prozatím nepodařilo doložit, můžeme ho rekonstruovat podle razítek užívaných v jiných obcích na Lanškrounsku, které také byly zabrány Německem. V horní polovině tohoto razítka byl frakturním písmem třířádkový nápis Gemeinde (Ditters­bach) Landkreis Landskron. V dolní polovině razítkového pole byla říšská orlice s rozepjatými křídly, která držela ve spárech věnec s hákovým křížem uprostřed.

Po osvobození v květnu 1945 bylo zpočátku užíváno prozatímní razítko, jehož podoba zatím není známa. Po ustavení místního národního výboru bylo zavedeno razítko odpovídající této změně. Po obvodu byl opis Místní národní výbor + v Horní Dobrouči +. V razítkovém poli ohraničeném linkou je lev ze státního znaku. V následujícím roce bylo toto razítko vystřídáno novým. Po obvodu mělo opis MÍSTNÍ NÁRODNÍ VÝBOR + V HORNÍ DOBROUČI, spr. okr. Lanškroun +. V razítkovém poli ohraničeném linkou je opět lev ze státního znaku. Podobná razítka byla užívána až do sloučení Horní Dobrouče s Dolní Dobroučí v roce 1976.


zdroj: Jan Křivohlávek, okresní archiv ÚO

 

 

 

 

 

25.03.2008 | Dolní Dobrouč